Krajina jako dílo

Kritický katalog výstavy

Kritický katalog vznikl jako nedílná součást závěrečné výstavy „Krajina jako dílo“, jednoho z hlavních výstupů projektu NAKI (DF13P01OVV019), řešeného v letech 2013–2016, financovaného Ministerstvem kultury ČR.

Hlavním řešitelem projektu byl Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, ve spolupráci s dalšími odbornými institucemi, Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou architektury a Masarykovou univerzitou, Ekonomicko‑správní a Filozofickou fakultou.

Závěrečná výstava projektu se zaměřila na interaktivní vztah člověka a krajiny především v kulturní epoše baroka. V 17. a 18. století byla středoevropská kulturní krajina zformována mocným proudem kulturního a náboženského cítění do nové hospodářské, estetické i spirituální podoby, jejíž tvářnost je dosud pro naši kulturní krajinu podstatná, byť skrytá pod vrstvami nánosů mladších zásahů a kulturních změn.

Zkoumání podoby a formujících procesů barokní kulturní krajiny na vybraném území Mikulovska, Jaroslavicka a východního Znojemska bylo řešeno na základě konceptu rozdělení krajiny na základní archetypální jevy, jež nám slouží k uchopení prostoru a místa – plochy, linie a bodu. Tato témata dále členíme na klíčové kategorie a prvky, které utvářejí kulturní krajinu (např. pole, lesy, rybníky a vinice v ploše, toky, cesty provázené drobnou sakrální architekturou a mosty v linii, a dále sídla a významná krajinná a poutní místa v bodě). Výstava byla doplněna mapovou rekonstrukcí dobových topografických děl od 18. století. Barokní přetváření krajiny rezonovalo v dílech současné architektonické tvorby studentů fakulty architektury VUT v Brně, jejichž návrhy prezentované na výstavě se snažily originálně doplnit živoucí krajinný organismus a znovu objevit ztracený jazyk komunikace s krajinou našeho domova. V závěru výstavy byl v působivé instalaci Václava Miholy prezentován přímý kontakt s krajinou Mikulova a Svatého kopečku a také úspěšný projekt „Kaple cestou“ od Vojtěcha Koláře, který již byl v době konání výstavy skutečně realizován v přírodním prostředí Dunajovických kopců.

Kritický katalog k výstavě, zpracovaný v digitální podobě, zahrnuje hlavní témata výstavy a soupis vybrané drobné sakrální architektury a plenérových sochařských děl zkoumaných na projektem řešeném území. Katalog dále obsahuje shrnutí úspěšných a na výstavě zčásti prezentovaných návrhů krajinotvorných staveb a artefaktů od studentů FA VUT v Brně, kteří na zadání v letech 2013–2016 spolupracovali.

Samotný projekt se zabýval tématem „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí“ . Na základě mezioborového výzkumu spojujícího přístupy uměnovědné, kulturně antropologické, archeologické, ekonomické i praktické architektonické tvorby byl co možná nejvíce celostně uchopen fenomén krajiny jako základního prostoru vývoje lidské společnosti, komunity i jednotlivce. V centru zájmu projektu stál proces formování a proměny podoby volné krajiny vně lidských sídlišť v 17. a 18. století a zkoumání podoby a intenzity antropogenních zásahů do této krajiny motivovaných obzvláště kulturními, ideovými či religiózními proudy.

Jako předmět zkoumání byla vybrána krajina Mikulovska, jejíž podobu poznamenalo dlouhodobé působení významných aristokratických rodů, mnohem více vernakulární krajina Jaroslavicka, a konečně krajina výrazně formovaná velkým urbánním prostorem královského města Znojma. Projekt analyzoval krajinotvorné působení klíčových skupin společenských a hospodářských entit, které na vymezeném území v 17. a 18. století existovaly, tedy šlechty, klášterních institucí, královských měst, poddanských měst a městeček a samotných poddaných. V pohraniční krajině se pozoruhodně stékaly a proplétaly moravské i rakouské kulturní proudy a výrazně zde působil vliv blízké říšské metropole Vídně i moravských center. Vymezená krajina navíc vinou katastrof 20. století do značné míry ztratila svou historickou paměť.

Projekt byl tedy koncipován jako významný příspěvek k hlubšímu poznání a uchování hodnot kulturního dědictví mimořádně rozmanité a kulturně bohaté pohraniční krajiny mezi Znojmem a Mikulovem. Jedním z jeho výstupů je i webová aplikace www.baroknikrajinou.cz, kde je projekt prezentován.

 

V rámci projektu NAKI (DF13P01OVV019) si můžete prohlédnout Kritický katalog výstavy ve formátu PDF.